Jeli jsme na Elbrus a vrátili jsme se z překrásného Kavkazu!
V Rusku jsme byli poprvé a už na letišti v Miněralnyjech Vodách nás překvapila hala, která byla tvořena 4 bílými zdmi a 1 rudou nástěnkou. Ale asi po hodině nás pustili do země. Cesta byla úmorná, ale druhý den nás čekalo překrásné uvítání ohromujících stěn. A hned vyrážíme do "centra" zjistit jak to tady vypadá. Stopujem stylového žigulíka a jedem!
První věc co nás zajímá je místní jídlo a pivo, takže jsme vyhledali "restauraci" a vše bylo vynikající! Lidé jsou přátelští a usměvavý.
Večer už plánujeme 3-4 denní aklimatizační přechod a dostat se nad 3000 m.n.m. Druhý den nabalujeme batohy v plné polní a s úsměvem vyrážíme směr divočina. Už po prvním stoupání do sedla je nám jasná velikost Kavkazu. Nádherná scenérie a nikde ani noha. To je přeně to chceme. Nikdo nemluví jen je slyšet hukot rozbouřené řeky v údolí a každý z nás si to užívá. Postupujeme celkem rychle a jedno místo se úplně nabízelo na první přespání.
Druhý den byl skvělý. Celkem jsme si mákli a dostali se až do 3200 m.n.m., kde jsem spali další noc. Po cestě jsme potkali stádo divokých koní, což pro mě byl neskutečný zážitek. Na vrcholu sedla bylo ještě dost sněhu, tak jsme sestoupali o něco níže a postavili stany. Nálada byla skvělá a počasí taky. Třetí den od rána pršelo, ale pokračovali jsme dál. Kolem poledne přestalo, nasadili jsme tempo a došli trek až do cílové vesnice, kde jsme vykoupili místní "market".
Aklimatizační trek byl opravdu úžasný. Žádný signál, nikde ani noha a neskutečně krásná příroda. Pro mě tyto 3 dny byly úžasné a už teď jsem spokojený!
Jsme opět dole ve vesnici v kempu. Doplňujeme zásoby a síly. Zkoumáme mapu a trasu na vrchol Elbrusu. Další den vyrážíme a už u lanovky si všímáme divných davů turistů, které vozí autobusy. Vyřizujeme poslední povolení a hurá nahoru do prvního tábora. Chceme přespat minimálně ve 4000 m.n.m. Na horní stanici lanovky příjde zděšení. Všichni ti turisti jsou tady a "guidi" je soukají do péřového oblečnení a nazouvají jim mačky. Proboha to snad není ani pravda. Pro mě osobně je to velké zklamání na čem se vydělávají peníze.
Uleháme do spacáku ve výšce cca 4300 m.n.m. Budíček zvoní ve 2 ráno a vyrážíme na lehko po dvojicích nahoru. Asi o hodinu později nás zarazí zvuk rolby v zádech. Záhy nás předjíždí a veze asi 20 turistů, kteří nám mávají. Nevím jestli se mám smát, brečet nebo řvát. Nic pokračujeme, ale v hlavně mě už ani vrchol neláká. Mezi tím nás předjíždí dalších asi 6 roleb s turisty. Ve výšce cca 5200 m.n.m. jsme se zařadili do velké fronty turistů. Asi po hodině jsme se s Honzou na sebe podívali a bylo to jasný. Jdem dolů!
Sešli jsme až do tábora kde jsme spali a Lukáš na nás volá, že Jirkovi je špatně že musí hned dolů. Pomohli jsme sbalit věci a šli k lanovce a rychle dolů.
V "restauraci" jsme vyhodnotili že o tento kopec stejně nestojíme a radši naplánujeme ještě nějaký trek s přespáním.
Další den přebalujeme batohy a vyrážíme do hor. Hurá! Zase se nám dělají úsměvy na tvářích a nálada začíná být opět super. Vybíráme místo na spaní a zakládáme oheň. Nejlepší večer celého výletu!
Kavkaz nás uchvátil!!! Skvělí lidé, nádherná příroda a málo turistů (krom Elbrusu :D).
Foto: Ondřej Šimko a www.honzanavratil.com